Nevěsto ty krásná, bílá, o manže

Nevěsto ty krásná, bílá,
o manželství, když jsi snila,
neměla jsi ani zdání
co to stojí namáhání.
Zdařilo se Ti to tedy,
ženich však je trochu bledý.
Učilas ho hnedka ráno,
aby na vše říkal ano.
Těsně u něho jsi stála,
všechno možné stěžovala.
On však napřed nějak váhal,
asi nechtěl dělat kravál.
Najednou však zkrotl hnedky,
když za sebou viděl svědky.
Říkal si - to je nemilé,
podlehl jsem přesile.
Tebe přešel lásky plamen
s ženichem už je navždy ámen.
Přesto přejem dneska Tobě,
buď vždy šťasná v každé době.
Na manžela ať jsi hodná
jak jsi byla za svobodna.
Štěstí nechť Ti jenom vzkvétá,
buďte šťastni dlouhá léta.
Pamatuj si naše slova,
ať se u Vás brzy chová.